Hra a tvůrčí činnost si dokážou u našich nejmenších poradit s poruchami chování, agresivitou, úzkostí i vnitřními konflikty. Co je to arteterapie a jak pomáhá dětem zvládat stresové situace, prozrazuje v rozhovoru pro Pravdu dětská psycholožka a odbornice na arteterapii Bronislava Plešková.
Hra a tvoření je pro děti přirozené.
Jaké druhy arteterapie známe a které z nich jsou nejpopulárnější?
Arteterapie může probíhat různou formou. Základní dělení je na arteterapii, kde se využívá spontánnosti a tematické výtvarné tvorby, také na individuální a skupinovou arteterapii. Další dělení bychom mohli vymezit jako arteterapii aktivní a pasivní. Při aktivní klient tvoří, vzniká artefakt au pasivní jde o vnímání umění jako takového a emoce s ním spojené. Pasivní arteterapie lze realizovat i formou návštěv galerií a následnými rozhovory.
Jaké oblasti umění pokrývá pojem arteterapie, omezuje se jen na výtvarné umění?
Arteterapie za zaměřuje na výtvarné umění. Ostatní druhy umění, např. hudba, divadelní umění, mají své vlastní terapeutické přístupy jako například muzikoterapie či dramatoterapie. Často se však tyto přístupy prolínají a tak i uměleckou výtvarnou tvorbu může doprovázet pohyb nebo hudba.
Díváme-li se na arteterapii z hlediska jejích léčebných účinků, jistě si své místo najde i při léčbě dětí.
Bylo by krátkozraké si myslet, že pro práci s dětmi lze použít jen jednu intervenční metodu. Psycholog by měl být zorientován v různých směrech, které jsou při práci s dětmi vhodné. Tam patří například hrová terapie, arte či muzikoterapie, práce v terapeutickém pískovišti a podobně. Psycholog už potom v kontaktu s dítětem musí mít na něj nastavené senzory a vědět, který přístup nebo kombinace přístupů bude pro daného dětského klienta nejvhodnější. Hra, tvoření jako takové je pro dítě přirozená činnost. Proto se při práci s dětmi využívá právě mnoho expresivních prvků a děti v symbolické podobě mohou zpracovávat své obtíže.
Čím se odlišuje arteterapie dětí a starší generace?
U starší generace je třeba rozlišit, zda pracuji s mentálně zdravými seniory nebo seniory, kde již začal degenerativní proces. Ze zkušeností mohu říci, že například senioři s Alzheimerem byli k tvorbě otevřenější než senioři zdraví. Pravděpodobně se v dospělé populaci ohlásí jakýsi kontrolní mechanismus: „Mně to nejde…, to není pro mě…, naposledy jsem kreslil ve škole…, to jsou aktivity pro malé děti…“ a podobných prohlášení a důvodů proč „ne“ bychom našli mnoho. Pokud se však člověku, který skupinu seniorů vede, podaří je motivovat, je arteterapie výborný terapeutický nástroj i pro ně. Chci však upozornit, že arteterapie opravdu nejsou tvořivé dílny, kdy s výsledkem jedeme na vánoční trh a ani omalovánky. Arteterapii by měl vést opravdu odborník.
Zkusme si představit, jak vlastně vypadá kurz či hodina arteterapie a jak se do ní děti zapojují?
V našem centru skutečně uděláme čas od času i kurz arteterapie, ačkoli v posledních letech se více orientujeme na artefiletiku a snažíme se jí dělat osvětu. Při artefiletice jde o výchovu uměním a podporu, rozvoj zdravého jádra osobnosti. Artefiletika je specifickou oblastí výtvarné práce s dětmi, při které využíváme zejména tvořivost a zážitek. Stojí na pomezí arteterapie a výtvarné výchovy. Spolu s arteterapií má společné zaměření na sebepoznávání. Tato metoda více směřuje k oblasti emoční inteligence a rozvoji sociálních kompetencí dětí.
Je terapie výtvarným uměním vhodná pro každého klienta?
Každého klienta se snažíme nejprve poznat a zjistit, jestli arteterapie je pro něj vlastně vhodný nástroj. Nelze uplatnit na každého. Teprve po úvodních setkáních a screeningu zvažujeme, který model by byl nejvhodnější. Pokud to je arteterapie, tak tam je mimořádně důležitý proces tvorby, na jehož konci vznikne artefakt. Ten je irelevantní z estetického hlediska, neexistují polarity jako hezké a ošklivé. Následně by se měl uskutečnit dialog mezi klientem a terapeutem. Dialog se má věnovat právě procesu změny, kterým klient prochází. U dětí je to o něco jiného, protože dialog lze vést výrazně jednodušší. Ale samotný proces hry či tvoření má léčivý potenciál, a to je to nejdůležitější.
Jaké zdravotní účinky (psychické i fyzické) může mít arteterapie na děti?
Při arteterapii se potýká vnější svět se světem vnitřním. Arteterapeutická výtvarná tvorba nejenže obohacuje naši tvořivost a podporuje sebeuzdravovací procesy, ale může dětem i jejich rodičům pomoci lépe porozumět samému sobě – jaké jsou jejich zaběhnuté vzorce chování. Proces probíhá v určitém komplexu terapeutických intervencí, ať už jde o hrovou terapii, arteterapii, dramatoterapii a podobně. Celý proces změny se však musí dít v bezpečném vztahu terapeut – dítě, resp. rodinný systém, ve kterém se dítě pohybuje.
https://krysaci.cz/atraktivni-rady-pro-pracujici-maminky-malych-deti-od-pracovniho-portalu-jobsi-cz/
https://juniormedia.cz/novy-kirby-vas-nebude-terorizovat-svoji-narocnosti-recenze/
https://arabela.cz/zorganizujte-svemu-skolakovi-zabavnou-narozeninovou-party/